Váš košík obsahuje
položek
o celkové hodnotě
(€ 0,00) s DPH
  • Zobrazit

Klíčení semínek


Co klíčící rostliny obsahují

Když semínko začne rašit, uvolňuje se z něj neuvěřitelný proud energie. Dochází v něm k přirozeným chemickým změnám. Vznikají enzymy, které přeměňují uskladněné živiny na formu, kterou klíčící rostlinka potřebuje. Jak proces klíčení pokračuje, polysacharidy jsou enzymaticky štěpeny na jednoduché cukry. Komplex zásobních proteinů se převádí na jednotlivé aminokyseliny, tuky a na mastné kyseliny, které jsou snadno rozpustné a využívají se jako zdroj enegie. Vitaminu C, který se spolu s ostatními vitaminy nachází v semeni jen ve stopovém množství, při klíčení přibývá. Klíčky navíc absorbují minerály a stopové prvky z vody, kterou je zaléváme. Tyto minerály jsou pak tzv. chelatovány, tedy chemicky navázány na aminokyseliny – a v této formě jsou pro lidské tělo snadněji dostupné a využitelné.

Enzymy v naklíčených semenech

Během klíčení dochází v semeni k aktivaci enzymů. Již několik minut poté, co jsou semínka ponořena do vody, začínají enzymy štěpit zásobní látky obsažené v semeni na jednodušší a pro člověka lépe stravitelné formy. V naklíčených rostlinách jsou všechny živiny vyváženy v přirozeném poměru, který je optimální pro jejich využití lidským tělem. Vařením tuto rovnováhu zničíme a rozbijeme molekulární strukturu živin:

  • Enzymy jsou ničeny teplotami vyššími než 40 °C, stejně jako velká většina vitaminů.
  • Minerály nejsou po tepelné úpravě chelatovány, a tím se stávají pro tělo hůře dostupnými.
  • Vařením se rovněž denaturují i ostatní proteiny.
  • Převařené potraviny ( zejména živočišného původu jako je maso a vejce) mají tendenci hnít a kazit se. Při hnití vzniká velké množství toxických látek, které musí ledviny odstraňovat z těla.

 

Enzymy pracují i v lidském trávicím systému při štěpení potravy na látky, které mohou být tělem snadno zužitkovány. Pokud nejsou exogenní enzymy přítomné přímo v potravě – jak je tomu u vařených nebo jinak tepelně upravených jídel – musí tělo chybějící enzymy dodat. Tělo je nuceno k větší produkci enzymů štěpících bílkoviny (proteáz), škrob (amyláz) a tuky (lipáz), než kdyby byly tyto enzymy přítomny rovnou v přijímané potravě. Čím více endogenních ( vnitřních) enzymů trávicí systém spotřebuje při štěpení potravy, tím menší budou rezervy metabolických enzymů v těle. Dr. Edward Howell (autor knížky „Enzymová výživa“) došel k závěru, že čím rychleji spotřebujeme svou zásobu vnitřních enzymů, tím rychleji zestárneme. Jíte-li syrové rostlinné klíčky, máte tím výborný zdroj důležitých enzymů, které pomáhají trávit bílkoviny, cukry a tuky. Čím bohatší je klíček na nějakou danou biomolekulu, tím více obsahuje i enzymů potřebných k jejímu štěpení. Tyto enzymy nepomáhají našemu tělu trávit pouze klíčky, ve kterých jsou obsaženy, ale i ostatní potraviny, které jíme.

Lidé a domácí zvířata jsou jedinými bytostmi na celé planetě , které přijímají potravu bez přirozených enzymů (převařenou). Dr. Howell je přesvědčen, že to je jeden z důvodů, proč lidé trpí rakovinou a ostatními degenerativními chorobami mnohem více než zvířata v divoké přírodě. Čerstvé rostlinné klíčky jsou v okamžiku, kdy je jíme, živé a na vrcholu své výživné hodnoty. Po jejich snědení nám pomohou se svým trávením, čímž poskytují našemu tělu potřebný odpočinek a energii k tomu, aby mohlo opravovat a regenerovat samo sebe.

Aminokyseliny (proteiny) v naklíčených semenech

Rostlinné bílkoviny jsou nejkvalitnější proteiny, které jsou nám dostupné. V rostlinných tkáních je nízký obsah tuků a neobsahují ani žádné nasycené mastné kyseliny nebo cholesterol. Naopak živočišné bílkoviny jsou často spojeny s velkým množstvím potenciálně škodlivých tuků a jsou pro tělo hůře dostupné.

Základními stavebními kameny bílkovin jsou aminokyseliny - AMK. Osm z nich je pro člověka esenciálních – izoleucin, leucin, lyzin, methionin, fenylalanin, threonin, tryptofan a valin – lidské tělo je neumí samo syntetizovat a musí je přijímat potravou. Pokud v našem jídelníčku některá z těchto esenciálních aminokyselin chybí, nemůže náš oranismus fungovat správně a objevují se různé symptomy a poruchy. Ostatní aminokyseliny je tělo schopné syntetizovat samo a není tedy odkázáno na jejich příjem potravou.

AMK působí na krev a tělní buňky, omlazují je, a tím prodlužují život. Jsou nezbytné pro správné trávení a příjem potravy, obnovování buněk, imunity, rychlé hojení různých poranění a správnou funkci jater. Nedostatek jediné AMK může vyvolat např. alergie, chronickou únavu, špatné trávení, sníženou imunitu a předčasné stárnutí. Dodáním této chybějící AMK můžeme symptomy zvrátit.

AMK jsou obsaženy ve všech živých potravinách. Naklíčená semena, luštěniny, obilniny i ořechy obsahují kompletní sadu AMK, tzn. včetně těch esenciálních. Protože ale v každé rostlině je vzájemný poměr AMK jiný, je dobré mít na jídelníčku co možná nejrozmanitější zastoupení jednotlivých klíčků.

Vitaminy v naklíčených rostlinách

Vitaminy jsou naprosto nezbytné, protože regulují chemické reakce, které v těle probíhají. Pomáhají uvolňovat energii z molekul potravy, kterou přijímáme a převádět ji na formu využitelnou buňkami.

Většina uměle připravených vitaminů je syntetizováno z různých ropných derivátů. A i když vypadají chemicky stejně jako vitaminy přírodní, mají jen zlomek jejich biologické aktivity, takže se jedná o dosti chudé náhražky. Syntetické vitaminy mohou mít navíc i řadu vedlejších škodlivých efektů. Výrobci léků nás varují, že velké dávky vitaminu A, B komplexu, C, D, a E nám mohou ublížit.

Vitaminy obsažené v čerstvých klíčkách a ostatních živých potravinách jsou naprosto bezpečné a schopné udržet nás v dobrém zdravotním stavu. Do posledního okamžiku před konzumací klíček roste a získává každým okamžikem větší výživnou hodnotu. Živiny zůstávají nedotknuté , dokud nezačneme žvýkat. Čerstvá zelenina a ovoce obsahuje také hojné zásoby vitamínů, ale jejich množství se začíná snižovat hned jakmile je nakrájíme. Při vaření se většina vitaminu a minerálů ztrácí nebo je vylita s vodou, ve které jsme potraviny vařili, nebo za vysoké teploty zoxiduje.

Vitamin C – je důležitý pro zdravou, kůži, zuby a dásně. Pomáhá i při růstu a vývoji organismu a chrání ostatní molekuly před oxidací. Zdrojem vitaminu C jsou klíčky zelí, klíčky fazole adzuki a klíčky mungo, cizrny, klíčky vojtěšky a klíčky čočky (nenaklíčená semena čočky překvapivě neobsahují prakticky žádný vit. C, ale po naklíčení se z nich stane jeden z nejbohatších zdrojů).

Vitamin A – nezbytný pro normální růst a vývoj organizmu, pro bystrý zrak a pro rozmnožování. Vit. A je v klíčkách přítomen ve formě jeho prekurzoru beta-karotenu, který je teprve v těle převeden na vlastní vitamin. Beta- karoten je zcela neškodný i ve velkých množstvích, zatímco uměle syntetizovaný vit. A se shromažďuje v játrech a jeho nadbytek je toxický. Zdrojem vitaminu A jsou klíčky vojtěšky, zelí, jetele, hrachu a hořčice.

Vitaminy řady B – pomáhá tělu trávit cukry a využívat energii, která je v nich ukryta, a posiluje obranyschopnost organismu proti infekcím. B-komplex přispívá k normálnímu fungování nervového systému, čímž mu pomáhá ve zvládání stresových situací. Thiamin-B1, riboflavin-B2 a niacin – jsou přítomny např. v naklíčených semenech mandlí, vojtěšky, pšenice, žita, slunečnice a sezamu.

Vitamin E – funguje jako antioxidant (chrání důležité biologické molekuly před oxidačním poškozením), posiluje srdce. Je obsažen v naklíčených semenech pšenice, ovsa, žita, vojtěšky, sezamu, slunečnice a mandlí.

Vitamin K – je zodpovědný za srážlivost a pomáhá při prevenci hemorrhagií (krvácení) a potratů. Nejvíce je obsažen v naklíčené vojtěšce.

Antioxidanty v naklíčených semenech

Oxidace je chemická reakce, která může být pro tělo jak výhodná, tak škodlivá. Při štěpení potravy jsou nedílnou součástí celého procesu trávení oxidační děje.

Při trávení dochází k oxidaci postupně a regulovaně, tím je umožněno využití energie, která je v potravě obsažená. V těle však může docházet k oxidačnímu procesu, který může být pro organismus škodlivý – tím je vznik „volných radikálů“(molekuly, které mají nespárované elektrony, jež jsou velmi reaktivní a poškozují buněčné makromolekuly – následkem je opotřebování tkání a stárnutí). Velkým zdrojem volných radikálů v potravě moderního člověka jsou oleje a převařené tuky.

Antioxidanty – jako jsou vit. A, C, E – brání oxidaci tuků v krevním řečišti a tím snižují tvorbu volných radikálů v těle.

Minerály a stopové prvky

Pro naše tělo jsou nezbytné. Jsou základem metabolických procesů, které umožňují našemu tělu správně fungovat. Figurují v molekulách všech možných tělních enzymů, jejich ionty udržují přiměřenou elektrickou rovnováhu na membránách buněk, která je potřebná pro zabezpečení všech životně důležitých membránových transportů.

Roztok minerálních solí, které se nacházejí v rostlinách i živočiších je v organické formě. Různé studie prokázaly, že naše tělo sice může využívat i anorganické minerály, ale potřebujeme je přijímat v desetkrát až dvacetkrát vyšších dávkách než organické minerály obsažené v potravě. Nadměrné přijímání anorganických minerálů vede k jejich akumulaci v organismu a může způsobit vážné problémy. Zabezpečení dostatečného přísunu minerálů – vápníku, draslíku, železa, fosforu a hořčíku – ve formě organických solí docílíme stravou bohatou na naklíčené rostliny a ostatní živé potraviny. Naklíčená semena absorbují velké množství minerálů a stopových prvků ( jako je jód, zinek, selen) z vody, kterou je zaléváme. Jsou v nich převedeny do formy, která je pro lidské tělo stravitelnější.

Vápník – uložen v kostech a zubech. Je obsažen v naklíčených semenech sezamu, mandlích, semenech slunečníce, semenech vojtěšky a cizrna.

Draslík – potřebný pro měkkou a pevnou kůži, pomáhá také při udržování optimální hmotnosti a správné hodnoty pH krve. Je obsažen v klíčkách mandlí, sezamu, slunečnice, fazolí munga a vigny.

Železo – je potřebné pro správný vývoj krevních buněk a transport kyslíku z plic do celého těla. Zdrojem je naklíčená vojtěška, pískavice řecké semeno, čočka, fazole adzuki nebo mungo.

Zinek – je potřebný pro syntézu bílkovin, pro správné fukgování jater a pro hojení různých poranění. Obsažen v klíčcích vojtěšky a tykve.

Selenantioxidant, příznivě působí na kardiovaskulární systém. Obsažen v klíčcích vojtěšky.

Chlorofyl

Sám o sobě chlorofyl ( protein nacházející se v zelených rostlinách a v klíčcích s e zelenými lístky jako jsou vojtěška, salát, jetel, slunečnice nebo ředkvička) nevypadá jako něco zvláštního, má však velmi důležité funkce.

První je jeho funkce v rostlině, kterou je přijímání energie ze slunečního světla. Druhou je jeho pozoruhodná podoba s důležitou složkou lidské krve hemoglobinem. Na rozdíl od lidí a živočichů, kteří získávají energii z potravy, rostliny přijímají energii přímo ze slunce. Vytvářejí si pak zásoby cukrů, do nichž ukládají energii, kterou přijali svými listy. Tomuto procesu ukládání energie ze slunce a syntéza organických molekul z anorganických se říká fotosyntéza. V mladých rostlinkách je takto uložená energie lidskému tělu snadno dostupná.

Chemické prvky obsažené v chlorofylu jsou navíc využitelné pro tvorbu hemoglobinu. Přesný mechanismus jak a proč k tomu dochází, je stále z větší části neznámý, existuje však řada teorií. Molekula chlorofylu je podobná molekule hemoglobinu. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že v chlorofylu je centrálním atomem hořčík, zatímco v hemoglobinu je to železo.


Autor: Wigmore Ann, Klíčení rostlin, 1. vydání, Pragma, 2007, 120 str., ISBN: 80-7349-075-7

KATEGORIE

Mohlo by vás zajímat
Máte nápad, připomínku či vzkaz? Napište nám!

Platební metody
Nejprodávanější
Reklama

FastCentrik® - Pronájem e-shopu
Instagram Energyvita - zdravá výživa
www.energyvita.cz
Facebook Energyvita
Energyvita
Sokolská 1278
Lomnice nad Popelkou
51251
Prodejna: (+420) 776 586 002
Mobil: (+420) 605 027 980
E-Mail: info@energyvita.cz




Všechna práva vyhrazena, © 2010 - 2016 Energyvita, Jakub Němec
,
Blahodárné účinky zpracovány dle platného on hold seznamu, kontrola legisl. předp. 1x ročně)

JavaScript musí být povolen